Rozhovor s Petrom KOPLOM

Po obsiahlejšej recenzii viktoriánskeho komiksového sveta VICTORIA REGINA českého výtvarníka Petra KOPLA prinášame krátky rozhovor s týmto talentovaným komiksákom.


Petr KOPL


Petr KOPL (nar. 2. júna 1976 v Třebíči) je český komiksák, ktorého špecifický štýl tzv. cartooning svojou hravosťou zaujme na prvý pohľad. Do povedomia sa zapísal predovšetkým adaptáciami hrdinov viktoriánskej literatúry vo svete VICTORIA REGINA a komixovými stripmi Štěky Broka Špindíry, ktoré vyšli už aj knižne. Okrem toho má na konte komiksové adaptácie Troch mušketierov, Kráľa Artuša a tiež hororové Procitnutí a Návrat do údolí stínů. Petr KOPL ilustroval takmer 40 kníh, najmä učebníc jazykov pre deti. V súčasnosti žije v Jihlave a pracuje ako grafik v reklamnej agentúre. Okrem kreslenia sa venuje aj divadlu a hrá v jihlavských súboroch NaKop Tyjátr a De Facto Mimo.

Dobrý deň pán Kopl, smiem sa opýtať, ako je vôbec možné, že v dobe, keď pôvodný český a slovenský komiks defakto nevychádza, na trhu je pár vydavateľstiev ponúkajúcich najmä reprinty západných komiksov, sa nájde domáci autor, ktorý komiks nielen že s veľkou chuťou kreslí, ale jeho knihy aj vychádzajú a dokonca buduje veľký komiksový svet pod názvom VICTORIA REGINA. Máte snáď nejaký zázračný Arabelin prsteň?

Mám něco, co mnoho autorů nemá. Není to prsten, ale kombinace mnoha věcí. Za prvé je to opravdu neskutečná láska ke komiksům. Taková láska, že jsem byl ochoten obětovat mu čas, který bohužel kradu svým blízkým a jsem ochoten ten čas, který bych měl věnovat jim, tvrdě pracovat na snu, který má opravdu velmi chabou vyhlídku na to, že se vyplatí. Za druhé mám opravdu skvělé rodiče a partnera, kteří ač neradi jsou ochotni mou vášeň tolerovat. Za třetí se nebojím technologie a pilně a usilovně studuji možnosti počítačové grafiky a jsem tedy schopen dovést knihu od prvotního nápadu až do tiskárny bez cizí pomoci. Namítnete, že těmito vlastnostmi disponují i jiní umělci, mnozí lepší kreslíři než já, nicméně málokterý má tuto kombinaci všech podmínek. Zvláště pak pokud přidám podmínku, že to opravdu dělám z lásky k tomu fantastickému médiu, kterému říkáme komiks za cenu, za kterou se někteří jiní umělci nechtějí ani nadechnout s nejistou a diskutabilní návratností. Jsem ale toho názoru, že takto se buduje stabilní kariera. Nejdřív se do toho musí jít srdcem. Musí to být sebezničující křížová výprava, která skončí buď úspěchem, nebo smrtí. Tak to prostě je. A i když to třeba nevyjde, nebudu litovat ani minuty, protože do toho dávám všechno. Vím, že se prodávám pod cenou, ale je to lepší, než sedět v hospodě nad lahví vína a skuhrat, že si mě nikdo nevšímá. Tohle je sice ta těžší cesta, ale když potom potkám některého z dnes již četných fanoušků, kteří nejenom, že moje komiksy čtou, ale dokonce je studují a ptají se na detaily a přemýšlí o nich… To je ta největší věc na světě. Lepší, než orgasmus! Čert vem peníze!


 Logo VICTORIA REGINA


Tak takáto rétorika sa mi NAOZAJ páči! Séria VICTORIA REGINA zatiaľ číta tri samostatné komiksové zväzky - Sherlock Holmes: Pes Baskervillský, Dracula a Tajomný hrad v Karpatoch. Napriek tomu, že sa jedná o jednu sériu, každá kniha bola vydaná u iného vydavateľa, každá má iný rozmer a ani na jednej titulke nie je vyznačené, že patria do jedného univerza VICTORIA REGINA. Prečo? Nezasvätený čitateľ nemá na prvý pohľad šancu pochopiť, že všetky sú súčasťou jedného celku (Dracula je aj v on-line kníhkupectvách dokonca označovaný ako súčasť série Hororland, spolu s Procitnutím).

Tak to je několik otázek najednou. Nejdříve to jednoduché: Každá část Victoria Regina vyšla u jiného vydavatelství, protože by se jinak ke čtenářům vůbec nedostala. Současná vydavatelství totiž preferují opatrnou taktiku. Nejdříve vydají jednu knihu a po roce, když je jasné, jestli se kniha dostatečně prodává, zkusí to s autorem znovu. Tím pádem by se Victoria Regina dostala ke čtenářům s dvouletým rozestupem a to je pro mě neúnosné. Přistoupil jsem tedy k menšímu podvodu. To, že je to vlastně seriál, nevěděly ani ty redakce! Proto jsem teprve v Tajemném hradě mohl trochu poodhalit můj záměr. Naplno ho ale už odkrývám v Posledním případě Sherlocka Holmese. Nicméně v dané strategii stále pokračuji, protože vydavatelství stále nejsou ochotna vydávat mé knihy dostatečně rychle tak, jak bych chtěl. Proto v září vychází Sherlock Holmes ještě u Zoner Pressu, do konce roku by měl být ještě Skandál v Čechách a začátkem roku Ztracený svět u Grady.

Prezradil ste, že plánujete VICTORIA REGINA obohatiť o Posledný prípad Sherlocka Holmesa (už bol naznačený malou poznámkou aj v Draculovi), Škandál v Čechách, či dokonca môj obľúbený Stratený svet. Vyjdú v nejakom zjednotenom formáte, pod hlavičkou VICTORIA REGINA, alebo to bude ako pri doterajších dieloch a čitateľ bude musieť zapojiť svoje detektívne schopnosti?


Co se týče rozdílných formátů komiksů, je to asi takhle: Když jsem začínal, kývli vydavatelství na komiksovou knihu, nikoli však na seriál. Něco takového bez debaty zamítli. Jelikož si redakce předepisovali daný formát knih, přičemž jsem měl opravdu malou benevolenci, nezbylo mi, než přizpůsobit daný formát komiksu protože jsem neměl opodstatnění zachování formátu o co opřít. Ale už při tvorbě Draculy mi došlo, že je to dobře. Victoria Regina je sice jednotný svět, ale příběhy mohou existovat jednotlivě a nezávisle. Rozdílné formáty mohou být záměr! Sice původně nezamýšlený, ale přesto teď působí Victoria Regina jako roztříštěné zrcadlo, které si čtenář sám musí složit dohromady sám. Jestli někomu vadí, že mu to pohromadě nebude v knihovničce dělat úhledný špalek, tak to má smůlu, taková prostě je VR. A hodlám v tom pokračovat. Ztracený svět se bude plně hlásit k sérii Victoria Regina, ale zase to bude úplně něco jiného. A jestli někdy v budoucnosti vyjde moje zpracování Cesty do středu země tak, jak jsem si ho vysnil, to budete teprve mrkat!

No moje komiksuchtivé očičká už netrpezlivo mrkajú teraz :) Poďme ale k jednotlivým komiksom, prvým v poradí je Pes Baskervillský autora Sira Arthura Conana Doylea. Rozmerovo najmenšia kniha série VICTORIA REGINA, výtvarne zvládnutá na jednotku,  však z pre mňa záhadného dôvodu trpí nízkou tlačovou kvalitou obrázkov. Na väčšine príbehu sú zreteľné pixely, obrysy sú nesúvislé, kostrbaté, akoby tlačové podklady boli dodané v nízkom rozlíšení (možno je to len profesionálna deformácia a ako grafik takéto veci nedokážem prehliadnuť, ale pri porovnaní s ostatnými knihami je to skutočne do očí bijúce).


Ano, máte pravdu. Psu Baskervillskému tisk opravdu velmi trpce uškodil. Tisková data byla v pořádku (jak lze vidět na obálce knihy, kde se tisk povedl) a střízlivý tiskař by tohle z válce nepustil ani kdyby to byla vina grafika. Bohužel jsem ale na tisk této knihy neměl žádný vliv a dokonce i autorské výtisky mi přišly až dlouho po tom, co jsem si z nedočkavosti jeden koupil v obchodě. Od této trpké zkušenosti si tisk bedlivě hlídám. Příkladné jednání jsem zažil u Zoner Pressu, kde k celé věci přistupovali opravdu velmi profesionálně a neudělali ani krok bez mého souhlasu. Takové věci se bohužel stávají, nicméně už mi bylo několikrát řečeno, že temnou atmosféru komiksu to nekazí, záměr to ale nebyl.


Ukážka z komiksu Sherlock Holmes: Pes baskervillský 


Taktiež som si všimol, že rôzne ornamenty na stenách a textúry v pozadí pri scénach, ktoré sa neskôr opakujú v ďalších knihách (crossover s príbehmi Dracula a Tajomný hrad v Karpatoch) sú menej prepracované. Je to len tlačou, alebo boli do neskorších diel prekreslené?

Ano, textury pro Draculu měly jiný charakter a byly překresleny a ta čtřstránka ačkoli působí stejně, byla upravena už jenom s ohledem k formátu a velikosti.


 Ukážka z komiksu Dracula 


V Draculovi sa Vám podarilo famózne vystihnúť tiesnivé reálie jednotlivých lokalít, perfektne vykresliť charaktery postáv cartooningovou kresbou, no boli aj miesta, kde akoby ste na chvíľu poľavili - hlavne Harkerov pobyt a únik z Draculovho hradu pôsobia mierne nedotiahnuto a schematicky. Bol to zámer pre vystihnutie halucinogénneho stavu, v ktorom sa Harker nachádzal, alebo to malo iný dôvod?

Trpím určitou vadou: Při kreslení pocity postav prožívám. Ačkoli bych se na to v té chvíli měl dívat objektivně, ta scéna je asi nejstrašidelnější z celého komiksu. A tak se mi stává, že klidové scény jsou do detailů propracované a akční vypadají, jako bych je kreslil bičem. Nemohu říct, že je to záměr, ale co mohu říct je, že při tom prožívám to, co hrdina. Tak se nezlobte, když někdy kresba vypadá, jako bych ji kreslil v křečích, protože když jednoho škrtí Dracula, tak to prostě člověk nehodnotí objektivně ani náhodou.

Tajomný hrad v Karpatoch je pre mňa zatial vrcholným dielom VICTORIA REGINA - ako výtvarne, tak dejovo. Kresba je vyzretejšia, čistejšia, má väčsiu dynamiku, bez slabších miest; coloring ju nádherne dopĺňa, je tu menej photoshopom filtrovaných fotografií miest - a keď sa nejaké nájdu, sú veľmi citlivo zakomponované do ručných kresieb a taktiž krásne kolorované. Akoby ste sa viac odviazali a užívali si to - veselé zakomponovanie motívu Sixtínskej kaplnky na odľahčenie dramatickej situácie, zábavná a výtvarne skvelá epizódka s Frikom a Balsingerom, či monochomatická diskusia Ligy bezmenných, za ktorú by sa nemuseli hanbiť ani kresliari od Disneyho. Aký bol časový odstup medzi kresbami Psa Baskervillského, Draculu a Hradu v Karpatoch?


Myslím, že to byly dva roky. Děkuji za poklonu, je zvláštní, jak moc se názory na Hrad různí. Ale to jenom znamená, že se vyvíjím a to je dobře. Nejvíce vadí lidem přávě počítačový koloring. Ten ale přesně korespondoval právě s kresbou. Ke cartooningu to prostě patří. Nicméně jsem zvědavý, co řeknete na Poslední případ. Tam se snažím napodobit koloraci akvarelem. Jsou tam i ručně kreslené obrázky, jsem zvědav, jestli někdo pozná, které to jsou. Nikdy to neprozradím, ale budu se dobře bavit při hádání. Nicméně dovolte malou odbočku týkající se právě koloringu komiksů. Setkal jsem se s mnoha výtkami ohledně počítačové grafiky. Je zajímavé, že pro mnoho lidí dílo klesne na ceně, jakmile se dovědí, že je obrázek kreslený na počítači. Jako by mi snad počítač vedl ruku a mě k tomu nepotřeboval. Přitom ale je jasné, že k vytvoření elektronického obrázku potřebuji naprosto stejný talent, jako při tvorbě klasickými prostředky. Vše ostatní je řemeslo ať už zacházíte se štětci a papírem, nebo nástroji ve photoshopu. A mezi námi: 99% současných komiksů vzniká v počítači. Není to snazší! Jenom rychlejší. Pro umělce je zásadní, jestli komiks o 100 stranách vytvoří za rok, nebo za 4 měsíce. Výsledek je ale stejný.



Počítačovo-akvarelový štýl Posledného prípadu Sherlocka Holmesa


O tomto tiež niečo viem a názor - 'tu niet čo obdivovať, veď sa to robilo na počítači' je v týchto zemepisných šírkach veľmi populárny. Ja osobne si vždy dokážem vychutnať práce, kde sa počítačom upravené časti podarí zladiť s ručne kreslenými do jedného celku. Vaše computerovo-akvarelové ilustrácie k Poslednému prípadu sú mimochodom úžasné! 

V deji Hradu sa už neobmedzujete len na nenápadné odkazy a crossovery medzi jednotlivými dielami, ale začínate rozohrávať veľkú hru netušených rozmerov, kde už postavy nie sú len aktérmi svojho príbehu, ale stávajú sa súčasťou nového. Ako veľmi ste pri Psovi Baskervillskom, alebo Draculovi tušili, kam až sa to celé začne uberať a že pôvodnú látku uchopíte len ako polotovar pre svoju vlastnú kulinársku megadobrotu?

Těžko říct, jak hluboce jsem celou záležitost, která je mi teď už jasná, měl promyšlenou. Věděl jsem zhruba kam a jak celá ta věc vyvrcholí, ale upřímně: byl jsem na začátku a netroufal jsem si doufat, že se dostanu tak daleko. Všem už jistě došlo, že by celá serie měla vyvrcholit Válkou světů. Je toho ale ještě hodně co říct, aby celý projekt na svém vrcholu dával smysl. V Posledním případě více než kde jinde prosakují zprávy z českých, zejména Čapkovských děl. Jakou roli budou v konečném zúčtování hrát Rossumovi Roboti, nebo třeba mloci? Jak zasáhne Bílá nemoc? Je toho ještě hodně. Ale už teď mohu slíbit, že krátkou povídku z hlavního pozemského útoku jako ochutnávku dostanou čtenáři již ve Ztraceném světě.



Ukážka z komiksu Tajomný hrad v Karpatoch


Tak už aby to bolo! Myslím, že už si viacerí všimli podobnosti série VICTORIA REGINA s Ligou výnimočných Alana Moorea - a to nielen zbierkou viktoriánskych hrdinov z rôznych literárnych diel, dejovými zvratmi, ale aj rôznymi výstrižkami z 'dobových časopisov', či galériami obálok. Ako veľmi Vás ovplyvnilo toto záasadné dielo svetového komiksu?

Nebudu si na nic hrát, kdybych zapřel inspiraci bohem komiksu Alanem Moorem, byl bych asi idiot. Ačkoli Alan Moore nebyl první, kdo něco podobného udělal, on to udělal dokonale. Já se ale na rozdíl do něj více soustředím na původní díla a skládám je dohromady tak, aby fungovala už ve svém původním příběhu. Liga výjimečných předpokládá, že minulost postav čtenář již zná. U mě nemusí. Projde si tím prostřednictvím komiksu. Zásadní je u mě ale původní příběh. Crossover je bonus navíc.

V jednom z (post)príhovorov ku VICTORIA REGINA ste napísali, že milujete knihy Julesa Vernea (a nielen tie) a mrzí vas, že už sa dnes nečítajú. Ako zanietený čitateľ verneoviek Vám absolútne rozumiem a fandím Vašej snahe preniesť tieto úžasné príbehy do Vášho sveta, vdýchnuť im nový život a možno tak podnietiť zvedavosť čitateľov a ich záujem o tieto knihy. Preto mi dovoľte na záver jedno neskromné prianie - sľúbte mi, že
VICTORIA REGINA bude ešte dlho rásť, silnieť a jej súčasťou sa stanú ešte mnohé klasické príbehy viktoriánskej doby :) 

Vaše přání budiž mým a nechť se tak stane! 



 
Ďakujem za rozhovor a teším sa na ďalšie Vaše komiksy!

Pre BUBLINKY sa s Petrom KOPLOM zhováral Dark Tower.


  

Komentáre

Obľúbené príspevky z tohto blogu

HISTÓRIA SLOVENSKÉHO KOMIKSU I.

Mayovky v česko-slovenskom komikse

BUBLINKY 01/1990